Zákon blahobytu

Ze zákona analogie nebo shodnosti víme, že naše vnější bytí, veškeré naše životní okolnosti jsou jen zrcadlovým odrazem vnitřní skutečnosti. „Jak uvnitř, tak vně“, zní zákon. Proto mohu vnější okolnosti změnit pouze tím, že změním sebe.
Příčina všeho, co je, je vždy duchovní povahy, proto musím napřed dosáhnout duchovního blahobytu, než se bude moci blahobyt projevit i ve vnějším prostředí. To je ono „bohatství nebeské“, které „nemohou zničit rez ani moli“. (Matouš)

Sklízíme jen to, co zasejeme. Sít mohu, co chci, ale sklidit musím to, co jsem zasel.
Zákon blahobytu zní: „Stvoření se projevuje bezbřehým bohatstvím. Pravé bohatství je duchovní bohatství. Všechno vzniká z ducha a manifestuje se pak v realitě.“

Co ale vlastně znamená „blahobyt“? Inu, jak název napovídá, doslova blažené bytí. K tomu samozřejmě patří mnohem více než peníze a majetek.
Vytvoření blahobytu
Blahobyt je mocný proud všech dobrých věcí, které plynou do života, K nim patří:

• Zdraví – díky harmonii myšlení.
• Šťastný rodinný život – partnerství, přátelské vztahy dětmi.
• Dobří přátelé – harmonické soužití s ostatními.
• Poznat své bližní – radovat se, že mohu ostatním pomáhat.
• Každého brát takového, jaký je a ve všem rozpoznat jednotu.
• Povolání, které je skutečně posláním.
• Poznat životní úkol – cestu, cíl a postupné kroky k němu.
• Dostatek peněz – nedostatek znamená disharmonii. Každý má vždy dost peněz, jejich nedostatek vzniká ve vědomí.
• Dům a majetek – to znamená vlastnit, aniž bychom si něco přivlastňovali.
• Být úspěšný a moci se těšit z úspěchu.
• Umět se těšit i z úspěchu ostatních.
• Umět se pořádně smát. Kdo se směje, žije zdravěji a má větší radost ze života.
• Inteligence – chytrost – moudrost.
• Svoboda – pravá vnitřní duchovní svoboda.
• Nebýt volný „pro“ někoho nebo „osvobozený“ od něčeho, nýbrž být skutečně svobodný.
• Mít dostatek času a umět prožít okamžik naplno.
• Mít krásné vzpomínky a vytvářet je právě TEĎ.
• Bohatý vnitřní život.
• Meditace, modlitba a kontakt s „vnitřním Mistrem“.
• Umět propustit, nechat odejít a být uvolněný.
• Všechno vnímat jako stejně hodnotné.
• Otevřenost – být ochoten se učit, být vědomý.
• Být čestný i sám k sobě.
• Jasnost a pravda.
• Poznání skutečnosti za zdáním.
• Poznat moudrost – „hru života“.
• Poznat, že „jsem věčný život, dokonalé vědomí, že JSEM.
• Poznat, že cesta je cíl a cíl je pouze koncem cesty.
• Poznat ve všem bytí jedinou sílu.
• S radostí sloužit celku.
• „Největší z vás nechť je služebníkem všech.“

Žít v opravdovém blahobytu neznamená nic jiného, než splnit část svého úkolu bytí, který zní: Buď sám sebou. Hodnota člověka není určena tím, co má, nýbrž tím, co je. Nerozhoduje mít, nýbrž být, a každý tak v každém okamžiku určuje svou hodnotu.

Z toho také vidím, že nemá smysl dívat se na materiální věci „skrze prsty“, neboť majetek má sloužit mně, ne já majetku (pak bych jím byl posedlý). Beztak tu všechno hmotné budu muset nechat. Přišel jsem nahý a nahý zase odejdu.

V blahobytu může žít jen ten, kdo je „mohoucí“. Mohoucí je pouze ten, kdo něco „může“, a kdo může hodně, ten je velmi mohoucí! Proto je důležité rozvíjet vnitřní potenciál, aby se blahobyt mohl projevit ve vnějším světě. Je tomu jako s ropou – po miliony let ležela pod pískem pouště jako skrytý poklad, ale lidé na poušti byli přesto chudí.Teprve když byl tento poklad objeven a ropa se začala těžit, projevilo se vnitřní bohatství i navenek.

Mít peníze zdaleka ještě neznamená žít v blahobytu, ale nemít peníze poukazuje vždy na nějaký vnitřní nedostatek. Kdo ovšem celý život nedělá nic jiného, než vydělává peníze, ten si také nic jiného než peníze nezaslouží.

K blahobytu tedy patří i správný postoj k penězům. Peníze jsou zázračný služebník, ale mizerný pán, a když mu začneme sloužit, bez milosti nás ožebračí. A na konci života jsme my ti podvedení, neboť jsme svůj život obětovali pro něco, co tu stejně musíme nechat.

Většina lidí chce vydělávat víc, než vydělává, ale výdělek se neřídí podle požadavku, nýbrž podle výkonu. Nejdřív přichází služba, a teprve pak výdělek. Nejprve sejeme, pak sklízíme. Pokud tedy chci, aby se blahobyt projevil navenek, musím ho napřed uskutečnit ve svém nitru. Moje „vnitřní obrazy“ určují vnější okolnosti, a to je také celé „tajemství bohatství“.